V situaci, kdy dochází ke stupňování násilí ve Svaté zemi, Kolumbii, Myanmaru a v různých afrických zemích, se prezidentka Hnutí fokoláre Margaret Karramová obrací na komunity Hnutí fokoláre s výzvou, aby se ve svém konání zaměřily na dialog, modlitbu a na hledání cest, po kterých se všichni mohou vydat ke skutečnému míru.
V těchto dnech k nám z mnoha zemí světa doléhají nepřeslechnutelné bolestné výkřiky. Mír je znovu velice ohrožen. Mám na mysli protesty v Kolubmii, které již mnoho dní získávají v různých městech násilnou formu. Mám na mysli myanmarský lid, který již několik měsíců trpí a kde dosud nelze zahlednout náznaky míru a svobody. Mám na mysli různé země a oblasti v Africe, kterými z různých důvodů otřásá neutuchající násilí.
A co říci v těchto dnech k opětovně vyhrocené situaci v Jeruzalémě, v Haifě, v pásmu Gazy a v mnoha dalších městech Svaté země? Tato situace se mě bytostně dotýká. Zprávy o bombardování, o každodenním nárůstu počtu mrtvých, otevírají v mém srdci obrovskou bolest, i proto, že je to zem, kde jsem se narodila a vyrůstala. Všem, kdo zažíváte toto násilí na vlastní kůži a mnohdy je v sázce váš život, vám všem chci říci, že jsem s vámi více než kdy jindy. Každý den se modlím a přináším oběti za to, aby ustalo bombardování a násilí mezi různými skupinami, aby byly ušetřeny lidské životy a aby se mír – nejvyšší dobro pro každou lidskou bytost, národ a vládu – znovu navrátil.
Tato země se svými hlubokými ranami, ale také s velkým bohatstvím různorodosti národů, které tu bydlí, mně vtiskla do duše přesvědčení, že skutečný mír v každém koutě světa, kde chybí, lze budovat jen skrze dialog, mnohdy i hrdinský. Dnes chci z hloubi srdce všechny vyzvat, abychom si znovu uvědomili, že jsme všichni bratři a sestry, děti jediného Otce a abychom se nenechali ovládat nenávistí nebo pokoušením vidět jen to své.
Zasazujme se společně o to, abychom do středu svého života a svého myšlení, do středu komunit a národů, postavili smíření a dialog: dialog se všemi bez výjimky. Ten je základem správné politiky, která respektuje a přijímá odlišnosti.
Může však docházet k natolik extrémním a zoufalým situacím, kdy se zdá, že řešení nelze najít. Zakusili jsme ale už mnohokrát, že láska najde k srdci druhého vždy přístupovou cestu. Naději a odvahu mi v tomto vždy přinesou slova Chiary Lubichové, o která se zde ráda podělím. „Kdyby větší množství lidí přijímalo utrpení z lásky, utrpení vyžadující lásku, mohlo by se stát nejmocnější zbraní, která přinese lidstvu jeho nejvyšší důstojnost: lidstvo není jen soustavou národů, jednoho vedle druhého, často mezi sebou bojujících, ale je jediným lidem, jedinou rodinou.“
Ať je naše naděje stále živá! Obnovme lásku mezi sebou navzájem a zintenzivněme modlitbu za ty, kdo trpí, za zemřelé, za ty, kdo ztratili jistotu o své budoucnosti. Především ale prosme Boha, aby nám daroval to největší dobro: dar spravedlivého a trvalého míru.
Margaret Karramová, prezidentka Hnutí fokoláre
Zdroj: www.focolare.org
Několik poznámek k Ukrajině
Pavel Fischer, senátor a předseda senátního Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Ve chvíli, když píši tento text, má Ukrajina za sebou dvacet dnů neospravedlnitelné ruské agrese. Ruská armáda se zvláštní zvráceností útočí na obytné...
Stalo se, co se nemělo stát… Válka…
Chiara Lubichová v takzvaných kolegamentech – telefonických spojeních za účelem pomáhat si na „svaté cestě“ - mnohdy reagovala na konkrétní dění ve světě, jako tomu bylo například, když vypukla válka v Perském zálivu. Slova dnes více než kdy jindy aktuální. (…) To, co...
Smysl Vánoc
Oslava Ježíšova narození mi otevírá srdce pro celý svět.Teplo jesliček se přelévá za hranice křesťanského světaa proniká všude jako znamení, že toto dítě se zrodilo pro všechny. Chiara...