Ve dnech 22. – 24. 9. se konalo celosvětové setkání Františkovy ekonomiky v italském Assisi. Jedním z účastníků této jedinečné události je i Josef Zvoníček, spoluorganizátor červnové konference Františkovy ekonomiky, jejíž výstupy vám zde přinášíme.
Osamocenost je jedna z nejrozšířenějších chudob
Františkova ekonomika je iniciativa papeže Františka, která sní o lepším světě. Války, klimatická krize, znečištěná planeta, mrtvá půda, nerovné příležitosti, lidé na okraji společnosti, individualismus, ztráta morálky… V dnešní době čelíme tolika výzvám, které potřebují odvážná a kreativní řešení. Konference Františkovy ekonomiky konaná v červnu 2022 v Praze přinesla mnoho podnětných myšlenek.
BRATRSTVÍ JAKO CENTRUM EKONOMIKY – DOC. JINDŘICH ŠRAJER, DR. THEOL.
Salesián a teolog působící na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích a vedoucí skupiny pro sociální otázky při ČBK
Encyklika papeže Františka Fratelli tutti (2020) se zamýšlí nad budoucností a perspektivami globálního světa. Konstatuje, že v dnešním světě zdaleka není respektována důstojnost a jedinečnost každého člověka. Klade důraz na univerzální bratrství a sociální přátelství. Připomíná, že všichni jsme děti jednoho Boha. Podstata bratrství stojí právě na vědomí, že máme jednoho Boha. Bez toho nejde pochopit, že jsme bratři a sestry. Tímto se otevírá prostor i pro mezináboženský dialog. Bratrství samo o sobě nenastoluje pokoj (viz. Kain a Ábel). To, že jsme schopni rozumově poznat a zdůvodnit, že všichni máme stejná práva a stejnou důstojnost, ještě samo o sobě nevytváří sounáležitost. Fratelli tutti připomíná, že v globalizované společnosti jsme sice sousedy, ale nejsme bratři. Zároveň opakovaně zdůrazňuje, že se dnes zachráníme buď všichni, anebo nikdo.
Předpokladem pro naplnění vizí encykliky je výchova k bratrství, uznání přirozené rovnosti lidí a právo na celistvý rozvoj každého člověka. Je nutné více pěstovat hodnoty sounáležitosti. Prosazovaný individualismus vede k osamocenosti člověka, která je v současné době jednou z jeho nejrozšířenějších chudob.
Fratelli tutti nechce zdegradovanou politiku, která sleduje jen krátkodobé cíle a okamžité výsledky a hledá pouze, jak získat co největší podíl na moci. Ani nechce ekonomiku, ve které je vše vydáno napospas konkurenci a mentalitě skartační kultury:“Nejsi produktivní, nehodíš se nám.“ Finance mají být nástrojem služby, nástrojem sloužícím člověku a péči o náš společný dům!
EKONOMIE PODLE FRANTIŠKA Z ASSISI – PROF. ING. LUBOMÍR MLČOCH, CSC.
Ekonom a emeritní děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy
Ekonomie podle Františka z Assisi vypadá jako protimluv. Znamená to změnu předpokladů, ze kterých ekonomie vychází. Současná ekonomická škola, stará přibližně 250 let, zdůrazňuje vlastní zájem, takzvaný „self interest“, který podle ní stačí k nastolení harmonie a obecného prospěchu. Reforma ekonomie podle Františka z Assisi je domyšlením Ježíšovy etické maximy. Mohla by nést název „ekonomie bližního jako sebe sama“, tedy ekonomie rozšířená o stejný zájem o sebe i o bližního.
Rozpočet má tedy dvě části: pro sebe a pro bližního. V rozpočtu pro sebe jsou volby vedeny dobrovolnou skromností. To může například znamenat praktické oblečení, například i z druhé ruky, zdravé a přiměřené bydlení, hezkou a levnou dovolenou. V takovém rozpočtu jde také o vztahy s druhými lidmi. Nerozhodujeme se sami, ale zohledňujeme preference bližních, se kterými sdílíme domácnost.
V rozpočtu pro bližního se úspory mění na „investice“ dárcovství. Otázkou zde je, jak optimálně darovat to, co přebývá. I zde racionalita hraje důležitou roli. Například v optimalizaci dárcovského portfolia je lepší „nedávat všechna vajíčka do jednoho košíku“ (tedy nedarovat finance jen na jeden účel). Doporučuje se také konkrétní adresná pomoc, jako například adopce na dálku i na blízko nebo různé dárcovské certifikáty na konkrétní produkty do konkrétních zemí. Velký efekt má také kupní síla, kde se nerovnost projevuje jako výhoda. Místo zbytného nákupu například lahve whisky můžeme pořídit pytel rýže pro celou rodinu. V rozhodování, kde nakoupit, můžeme zvážit také alternativy, kde eliminujeme zbytečné marže distribučních firem, anebo si dopřejeme ekologický luxus zdravé a lokální výživy.
Proměna „mikrosféry“, která zahrnuje jednotlivce a jednotlivé podniky, se může promítnout též do proměny „makrosféry“, tj. ekonomie státu a mezinárodní ekonomiky.
Lubomír Mlčoch uvedl: „Proměna směrem k Františkově ekonomice je o chápání lidského štěstí. Dosavadní lidské štěstí je postaveno na představě tvrdé práce, workoholismu a hromadění majetku, které však štěstí nepřináší. Jde o změnu životního stylu, a to znamená úplně přepsat učebnice ekonomie.“
EKONOMICKÉ MYŠLENÍ PRO 21. STOLETÍ – Anna KÁrnÍková
Ředitelka Hnutí Duha a bývalá tajemnice Rady vlády pro udržitelný rozvoj
Jak může vypadat rozvoj v době klimatické krize? Názory na to, kudy dál, se liší. Vlády a mezinárodní instituce propagují takzvaný zelený růst, kdy se využijí různé ekologické technologické inovace. Hnutí Duha vytvořilo modelace na požadavek dosáhnutí uhlíkové neutrality a stabilizace změny klimatu do roku 2050. Ukázalo se, že dosažení těchto cílů v růstové ekonomice je nereálné. Navíc nárůst obnovitelných zdrojů s sebou zákonitě nese výrazný zásah do krajiny a využívání velkého množství biomasy. Hnutí Duha si do své dlouhodobé vize dalo ekonomiku, která je stabilizována, takzvaně nerůstová.
Současný ekonomický růst je exponenciální a každých 24 let se zdvojnásobuje. Hnutí nerůstu šíří myšlenky o společnosti a ekonomice, kde by neomezený růst nebyl potřeba. Růst by sloužil jen k pozvednutí úrovně a potom by se našel ustálený stav, který by respektoval limity planety Země.
Nerůstová ekonomika znamená hlubokou proměnu myšlení a přináší otázky: Kde se bere tlak na výkonnost firem? Proč se firmy musí chovat konkurenčně, aby přežily?
Zároveň si musíme ujasnit, co je pro nás dobrá společnost a jaký typ práce nám umožní dobře realizovat naše vztahy. Anna Kárníková uvedla, že Františkova kulturní revoluce přináší též uvědomění si, že ekonomika je naším dílem a my ji také můžeme změnit.
Konkrétní projekty a příklady
Housing first
Josefína Schneiderová představila sociální službu pomáhající s ukončováním bezdomovectví nebo stavu bytové nouze. Současná sociální podpora v případě ztráty bydlení nabízí bydlení v azylovém domě, které je podmíněno nerizikovým chováním klientů. Často je ale tato snaha neúspěšná. Oproti tomu projekt Housing first vnímá bydlení jako lidské právo a odděluje ho od poskytování sociální služby. Přístup je nedirektivní, individuální a nezaměřuje se jen na řešení problémů, ale i na motivaci. Pilotní testování přináší vysokou úspěšnost udržení si bydlení. Celkovým vyhodnocením projektu bylo zjištěno, že tento přístup šetří státní rozpočet a pomáhá dětem trávit čas s rodinou místo v ústavní péči.
Fakta o klimatu
Tato dobrovolnická aktivita si klade za cíl vytvářet kvalitní podklady pro veřejné diskuze nebo pro rozhodování politiků. Často jsou to různé infografiky, ale též malý Atlas klimatické změny pro školy. Tato nezisková organizace pořádá i přednášky, konzultace ve firmách a na politické scéně. Marek Krčál, který Fakta o klimatu představoval, přinesl též tipy na možnosti, kterými každá domácnost může přispět ke zlepšení klimatu. Může to být užívání úsporné sprchové hlavice, perlátoru (provzdušňovacího mechanismu ve vodovodní baterii), rychlovarné konvice s dvojitou stěnou a stopem na 90 stupňů, používání spotřebičů s označením A+ a A++, výraznější roli by hrálo zateplení a tepelné čerpadlo, dalším tématem je „carsharing“ (sdílení automobilu více lidmi) či cestování hromadnou dopravou.
KPZ = Komunitou podporované zemědělství
Alena Wranová nejprve představila Asociaci místních potravinových iniciativ – AMPI, která je celosvětovým hnutím zastřešující KPZtky i u nás v Česku. AMPI se věnuje vzdělávání a propojování nejčastěji malých farmářů se spotřebiteli, ale provozuje též farmářskou školu. KPZtky původně vznikly v Japonsku v 60. letech minulého století jako „jídlo s tváří farmáře“. KPZ je model solidární ekonomiky, který učí zemědělce ale i spotřebitele, co všechno stojí za pomyslnou bylinkou, jaké jsou všechny vstupy, co se podílí na cenotvorbě, jaké je to umět ocenit práci a nahlédnout na to, kdo výrobky spotřebovává. V roce 2020 proběhl celorepublikový výzkum, který byl porovnávaný s výsledky z roku 2015, kdy byla hlavní motivace lidí zapojených do KPZ možnost nákupu kvalitního jídla. Nyní se motivací stále více stává vědomí, komu peníze za jídlo putují. Můžeme v tom sledovat nárůst společenské odpovědnosti a mít možnost se vymezit proti velké agrokultuře v Česku.
Dvoustranu připravili Magdalena Broschová a Josef Zvoníček
